Míša Hájková z naší hostouňské školky pro vás připravila videonávod na upletení velikonoční pomlázky – hodovačky.
Pustíte se do toho? Pošlete nám fotografii! :)

Psaní deníku navazuje v posloupnosti učení se jazyku hned za psaním slov. Pokud dítě píše delší slova, má zájem psát i věty, můžeme nabídnout možnost zkusit si někam zaznamenat jeho vlastní myšlenky. Někam, kde by si je později mohlo samo přečíst (nebo někdo jiný).

„Někteří lidé si píší deník. Deník si mohou koupit – krásný, zvláštní nebo si jej mohou vyrobit. Do deníku si lidé píší zážitky, různé zajímavosti, objevy, výlety nebo myšlenky. Mohou si do něj malovat, lepit fotografie, obrázky a různě si jej zdobit. Pak mají památku na to, co zažili.“

Výroba deníku
Pomůcky: barevné kartony (A4), papíry obyčejné linkované nebo bez linek (A5), obyčejná tužka, pravítko, lepidlo, pastelky, děrovačka, provázek nebo stuha.  
Věříme, že doma najdete jiný vhodný materiál a toto budete brát pouze jako inspiraci.

Pokud si není dítě jisté v psacím písmu, můžete jej podpořit předepsáním slova na jiný papír. Dítě sleduje vaši ruku (tvar písma mají z hmatových číslic navnímaný ze školky), pak dvěma prsty vámi napsané slovo obtáhne a zkusí samo napsat na papír v deníku. Některé děti upřednostňují psaní tiskacími písmeny, ty podporujeme v psaném projevu napsáním alespoň prvního písmene ve slově. V příloze najdete náš školkový obraz abecedy s tiskacími a psacími písmeny.

Pro zaznamenání celých vět a myšlenek jsou potřebné další zkušenosti: dítě dále procvičuje hláskování slov, trénuje a zdokonaluje psaní, získává další zkušenosti se čtením psacího písma, sestavováním vět. Vhodný věk pro zavedení této činnosti je 5 let + výše uvedené předchozí zkušenosti.  Pokud dítě ještě nemá tolik dovedností a přesto touží zaznamenávat, podpořte jej psaním hesel, jmen, názvů a hlavně malováním, zdobením, tříděním zážitků a informací, procvičováním nové slovní zásoby a tréninku paměti. Tvorbu deníku si jistě užijete také.
                                                                                                                                           Anna Störzerová

O dnešní blogový příspěvek se postaraly Anička Rybářová a její kamarádka Žofka. Obě holky jsou už školačky, ale jsem přesvědčená, že voňavé a nadýchané housky dovedou uplést i školkáčci (s menší či větší podporou rodičů).
Pojďme na to.

• 500 g hladké mouky
  
• 200 ml mleka
• 1 kávová lžička cukru
• 1 kávová lžička soli
• půka kostky droždí
• 3 polévkové lžíce bílého jogurtu
• 3 polévkové lžíce sádla
  
  
• vejce na potření (můžete skořápku vyfouknout a použít na dekoraci)
• semínka na posyp - mák, sezam, lněné semínko

Odebereme trochu navážené mouky a cukru(třeba 2 lžíce mouky a 1 lzíce cukru ) , nadrobeného droždí a teplého mléka uděláme kvásek. Necháme ho vzejít (nabublat) na teplém místě.

Do mísy dáme mouku, jogurt, sádlo, sůl, zbylé mléko. Přidáme kvásek a vypracujeme těsto.
Necháme hodinou kynout na teplém místě, mísu přikryjeme čistou útěrkou.

Upleteme housky - viz fotonávod - fantazii se meze nekladou :).
Poskládáme na plech na pečící papír a necháme ještě chvíli odpočívat.
Mezitím si rozehřejeme troubu na 170°C.
Před pečením potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme semínky.
Pečeme dozlatova cca 30 minut.

Dobrou chuť!

Romča ze Zelené školky se svou dcerou Aničkou experimentovaly s klíčením semínek. Necháte se inspirovat?

Semínka lze běžně nakoupit v supermarketu. Je dobré se rozhodnout, zda pěstujete rostlinky (klíčky) na snědení (např. řeřicha) nebo si chcete vypěstovat sazenice a ty pak přemístit na záhon nebo do truhlíku.
Pokud místo pro pěstování nemáte, školková zahrádka vaše rostlinky ráda přijme :)
Rostlinky pro přímou spotřebu mohou růst na vatě (viz. níže) a není je třeba přesazovat do hlíny.

Co se děti naučí?

• dějovou posloupnost (každá činnost při pěstování i růst rostliny má jednotlivé kroky)
• nová slova (při pojmenování semínek, náředí...)
• jemnou motoriku při manipulaci se semínky
• přendavání hlíny do květináče, přelití vody do konvičky, zalévání, úklid... aktivity praktického života
• psaní, pokud se rozhodnete vytvořit cedulky s názvy rostlin
  

Hrách, fazole, čočku... určitě něco z toho doma máte. Stačí mělká miska (víčko od zavařovačky), kousek vaty (nebo kosmetické tampónky) a navhčit. Každý den se uděje změna, je co pozorovat.

Semínka ředkviček se ukázala jako nejvděčnější objekt k pozorování. Semínka se běžně vysévají rovnou na záhon, ale také se hodí k rychlení a přímé spotřebě třeba na chléb s máslem. Minirostlinky mají stejnou chuť jako ředkvičky, jen jsou jemnější.
Po dvou dnech už se z hlíny něco klube a po čtyřech dnech už vidíme dva lístečky.

Přejeme Vám hodně radosti při objevování.

Před pár lety jsme spolupracovali se národní organizací Montessori ČR na příručce, podle které by pedagogové i rodiče mohli s dětmi trénovat opravdovou práci v dílně.
Zatloukat, řezat, šroubovat, natírat, lepit... Ideální pro děti s tatínky nebo dědečky! Děti to milují.

Pokud máte ponk nebo místo pro pracovní stůl, můžete pracovat i v interiéru. Pokud takové místo nemáte, nebojte se vzít nářadí ven. Nebude vás obtěžovat ani hluk ani nepořádek.

Přinášíme pár tipů z tohoto polytechnického vzdělávacího projektu:

Pracovat s malými dětmi v dílně může být hračka. Ale jako u každé dobré hračky, vše musí být dobře promyšlené a praxí vyzkoušené. Zjišťovali jsme, jak připravit vše tak, aby děti zvládly řezání, smirkování, šroubování, vrtání a další aktivity již ve školce. Samostatně. S radostí. S úspěchem. Prošli jsme slepými i úspěšnými uličkami. Shromáždili jsme řadu postupů, triků a konkrétních návodů, do kterých se můžete společně s dětmi pustit. Doma i ve školce.